Resident Evil

Tak jsme se před pár lety přehoupli do nového tisíciletí a vida – už je tolik věcí jinak. Třeba režiséři. S rozvojem speciálních trikových technologií se najednou objevili tací, kteří dovedou obstojně zvládnout efektní scény plné triků a akce, ale už jim velmi činí potíe pracovat s lidmi. A právě takovým režisérem je Paul W. Anderson.
Zmíněný je zoufale neoriginální a svým způsobem i šílený režsér a scénárista a hlavně nenapravitelný maniak, co se týče filmových adaptací počítačových her. Jen si vzpomeňte na rok 1995 a Andersonův filmový Mortal Kombat! Ano, jistou míru uznání mu musím projevit, styl hry zachoval a souboje jednotlivých postav jsou pěkné, ale jinak je to prostě hrůza! Režie tedy dobrá i když nijak převratná, scénář katastrofální. Podobně je na tom i další Andersonovo celuloidové dítě jménem Resident Evil.


Chápu, že je Anderson nejspíš fanouškem stejnojmeného vele-populárního počítačového survival hororu a zřejmě se do práce na filmové adaptaci vrhal s nadšením, bohužel vzhledem ke kvalitám filmu, se mu spíš povedlo svůj kult brutálně znásilnit, než mu složit poctu. Kupodivu film začíná poměrně slibně a zajímavě. Prolog nás upozorní na dění v blízké budoucnosti, kdy většinu světového trhu ovládá mocná korporace Umbrella, jejíž výrobky různého druhu vlastní skoro každá domácnost. Téměř nikdo však netuší, že významný podíl zisků Umbrelly pochazí z riskatních gentických experimentů a výroby biologických zbraní.
Téměř nikdo však netuší, že významný podíl zisků Umbrelly pochází z riskantních genetických experimentů a výroby biologických zbraní.
Zatím se kdesi v osamělé vile u města Racoon City probouzí krásná Alice (Milla Jovovich). Netuší, kde je, nechápe co znamenají všechny ty podivnosti kolem ní a vlastně ani neví jak se jmenuje. Trpí ztrátou paměti. Po příchodu ozbrojeného komanda ze dozvídá, že je tajnou agentkou Umbrelly, která spolu s kolegou chránila vstup do podzemní výzkumné laboratoře, zvané Hnízdo, která se nachází právě ve vile. Vila však byla přepadena a Alici ochromil nervový plyn. Později se spolu s komandem vydává do Hnízda, ovládaného vyspělou umělou inteligencí – počítačem, zvaným Červená královna. Stalo se totiž něco hodně zvláštního. Červená královna z neznámého důvodu zabila veškeré pracovníky Hnízda.
První polovina filmu se opravdu povedla a chvílemi se mi zdálo, že by mohlo jít o velmi zajímavý film. Ne, že by vraždící počítač byl zrovna nějak originální námět, ale velmi mě zajímalo, co Červenou královnu vedlo k tak radikálnímu kroku. Rozjezd filmu se také odehrává především v laboratořích hnízda, které působí parádně a děsí svou chladností a sterilitou, při čemž je celkový dojem ještě znásoben perfektním hudebním motivem, jenž má na svědomí kontroverzní Marilyn Manson. Kromě toho, že v této části filmu Červená královna s úspěchem vraždí (třeba scéna s výtahem vyloženě rve nervy), jsme svědky i spousty scén, jejichž význam zůstává téměř do konce skoro utajen, takže divák opravdu nechápe, jaký to všechno dává smysl.
Rozhodně bych takový styl vyprávění neodsuzoval, naopak mi to přišlo zajímavé, bohužel jen do chvíle, než jsem zjistil, že nebýt tohoto pochybnémo mlžení, film by asi neměl čím zaujmout, natož překvapit. Slibně vypadající zápletka se smrskává na pitomý balast bez děje a bez nápadu, když se dozvíme, že komplex byl zamořen nebezpečným T-virem, způsobujícího proměnu lidí na zombíky žíznící po mase a krvi a proto musela Červená královna všechny zabít….Je asi jasné, že Andersen naplácal do scénáře tolik kravin, až se divím, který blázen mu svěřil peníze, aby takovou sračku mohl zfilmovat.
Jen si to představte – ve speciální laboratoři unikne do ovzduší nebezpečný virus a počítač nedokáže zabránit sterilizaci místnosti, místo toho laboratoře kompletně zničí (Červená královna celý komplex zaplavila vodou) a zabije nakažené i nenakažené pracovníky. Jenže ti vlastně zabít nejdou, protože jsou to zombie a hýbou se i po smrti. Přesto není Královna schopná poslat zprávu o této události vedení Umbrelly a to musí vyslat komando, aby zjistilo k čemu došlo. Vrcholem je způsob obrany vstupu do Hnízda. Nechápu, proč vchod musela střežit Alice se svým údajným manželem Spencem, když automatický obranný systém po pokusu o vniknutí neoprávněné osoby do vily vypustí plyn, jenž paralizuje úplně všechny, včetně strážců.
Nic v Resident Evilu nedává smysl a hororový duch se s nástupem zombíku vytrácí.
Nic v Resident Evilu nedává smysl a hororový duch se s nástupem zombíku vytrácí. Správný horor by měl pracovat s psychikou diváka a uvést ho ve strach z neznámého, npalnit ho nejistotou a nechat ho děsit vlastní fantazií, Anderson se těmito pravidly neřídí a na diváka jen dělá „baf", prostřednictvím lekacích scén, umocněných výrazným zvukovým doprovodem. Pokud kamera líně sleduje utopenou mrtvolu a tak pak náhle otevře oči a do toho se ozve rána hodná výstřelu z tanku, lekne se úplně každý, ale o lekání umění zrežírovat horor opravdu není.
Ničeho jiného, než postupných vzomínek Alice na minulost a směsně vypadajících soubojů se zombiemi, nápadně připomínajícími chasníky opouštějící nad ránem hospodu se už nedočkáte. Děj je totálně předvídatelný a i ten největší retard pochopí, vo co go a chabý motiv zrádce ve skupině to v žádném případě nemůže zachránit, stejně jako závěrečný souboj se zrůdným Lickerem.


O hereckých výkonech bych skutečně u Resident Evilu nemluvil. Ve snímku se vyskytuje sice pár herců, jenž hrájí na úrovně minimálně náležící do „béčkové" kategorie a Milla Jovovich taky není vyloženě špatná, ovšem další postavy se chovají tak nepřirozeně a křečovitě, že Křemílek s Vochomůrkou vedle nich vypadají jako reálné charaktery. Vidětelně zde chyběla ruka zkušenějšího režiséra, jaký by herce dokázal přimět k optimálním výkonům. Nabízí se navíc otázka, kolik talentu v sobě musíte mít, když hereckou náplní vaší postavy je jen ječení a občas drsný pohled, jelikož charaktery postav jsou jako ze slabikáře – mimochodem asi jediné knihy, jakou snad Anderson dočetl.
Nechci Resident Evil úplně potopit, neboť chápu, že si své diváky (hlavně děti a psychicky narušené) najde, především díky některým podařeným hororovým scénám a místy pěknému zpracování scenérií. Pokud vypnete mozek a raději nebute nad ničím přemýšlet můžete si s filmem trochu zkrátit večer, to určitě. Anderson se v tomto snímku neprojevuje, jako vyloženě špatný režisér, neboť si s některými scénami poradil velmi dobře a ač je zoufale neoriginální, ví, jak natočit moderní akční snímek a je docela možné, že se jednou podepíše pod něčím opravdu kvalitním. Doporučoval bych mu film bez lidí (třeba války tučňáků s mimozemšťany na Atarktidě) a hlavně – hlavně ať k němu nepíše i scénář!!!
Verdikt: Pokus o rekord v oblasti nejpitomějšího scénáře všech dob, ozvláštněný několika povedenými hororovými scénami.
 

Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS!