Válka světů

Velkofilm – v poslední době toto slovo přitahuje diváky do kin, jako žárovka mouchy. A tak se filmařské společnosti v reklamách na své bijáky nepřestávají předhánět, kdo zase natočil nějaký neuvěřitelně drahý film, plný velkolepých scén a zvláštních efektů. Možná, tento trend zahájil James Cameron se svým Titanicem (i když původní plánovaný rozpočet tohoto snímku byl mnohem nižší, z čehož režisérovy plynuly velké potíže), který si pak – a přiznejme si, že celkem zaslouženě – sklidil monstrózní úspěch. Celkovou koncepci Titanicu pak chytří plagiátoři nasadili do nového hyper-drahého filmu Pearl Harbor, jenž se však díky své naivitě, přehnanému patriotismu, béčkově akčnímu pojetí a především díky mizernému scénáři rozhodně mezi nejlepší díla zařadit nedá. Nový Spielbergův film Válka světů se řadím k těm nejdražším snímkům, jaké kdy byly natočeny. Znamená to tedy, že se zase můžeme „těšit" na hollywoodskou trikovou okázalost a mizerné filmové kvality?


Válka světů je především slavným románem spisovatele H.G. Wellse. Ihned bych rád zmínil, že jakékoliv srovnávání Spielbergovy Války světů s podobnými filmy (zejména Dnem Nezávislosti) je bezpředmětné, neboť většinou do určité (v případě Dne Nezávislosti do značné) míry čerpaly ze stejné předlohy. V několika recenzích na Válku světů jsem se setkal s obviňováním Spielberga z plagiátorství a jakožto člověk znalý původní předlohy, musím tyto „postřehy" jednoznačně dementovat. Právě Wells poprvé popsal útok mimozemšťanů na Zemi a to tak dokonale, že jej dle mého mínění zatím nikdo nedokázal překonat. Válka světů se samozřejmě na plátně neobjevila poprvé, známý je třeba klasický film z roku 1953, produkovaný Georgem Palem. Pohybuji, že byste tento film narozdíl ode mne znali, nicméně to není důležité, stejně se nejedná o žádné mistrovské dílo. Spielberg se ovšem, stejně jako tvůrci zmíněné adaptace rozhodl použít z knihy jen motivy a příběh samotný si již k obrazu svému přetvořil scénárista David Koepp. A hned na začátku mohu jeho práci označit za úspěšnou.
Nová Válka světů se odehrává v současnosti (namísto knižního konce 19. století), což není nepochopitelný krok. Wells totiž nesituoval svůj román do viktoriánské Anglie za nějakým záměrem, byla to prostě JEHO současnost.Navíc, jsou nedlouho po začátku filmu vyřazeny takřka všechny moderní technologie a budeme-li ignorovat jeden automobil, trajekt a pár vojenských vozidel, mohl by se příběh klidně odehrávat i před sto lety. Samotná zápletka filmu není nijak komplikovaná. Ray (Tom Cruise) je zdatný jeřábník, ovšem již méně úspěšný otec dvou dětí. Se svou ženou je rozvedený a tak své ratolesti vídá jen o víkendech a marně se snaží vzbudit u nich trochu respektu a lásky. Netuší však, že bude dohled nad jeho potomky o mnoho těžší, než kdy předtím, neboť dlouhé řady let připravovaná invaze mimozemšťanů na Zemi právě začíná.
Já vím, zní to až podezřele jednoduše a béčkově. Ovšem pozor. Ve Válce světů se skrývá obrovský potenciál. Dosavadní filmy podobného ražení byly nechutně okázalé, bombastické a popisovaly na jedné straně obrovskou zkázu lidstva (hlavně zánik světových metropolí) a na straně druhé, skupinu odvážných, jenž nakonec nakopou mimozemšťanům zadky a zachrání naši planetu. Příkladem za všechny je slavný Den Nezávislosti. Tento a jemu podobné filmy ovšem zapomněly na to nejzajímavější: jak tyto události vnímá běžný člověk na samé periferii celého dění? Člověk v jehož rukou není žádná moc na záchranu Země a jeho jediným cílem je zachránit především sebe a své blízké?
Ve Válce světů se nedočkáme hrdých projevů prezidenta USA, ani hrdinských a solidárních činů patriotistických občanů. Nikde neuvidíme opravdový globální rozsah mimozemské útoku, marně bychom čekali na zkázu amerických symbolů, typu Sochy Svobody, Empire State Building, či Bílého domu. Po celý čas sledujeme jen dění okolo Rayových blízkých, snažících se o záchranu v krutě realistickém světě, zachváceném panikou. Ve světě kde není dobré mít jediné pojizdné auto široko daleko a kde každý zoufale bojuje sám za sebe. Vyděšený dav lidí se stává ještě mocnějším ohrožením, než samotní vetřelci – s několikametrovými stroji na třech nohách (takzvanými Tripody) v zádech nemá najednou nikdo na solidaritu čas.
Ve Válce světů se nedočkáme hrdých projevů prezidenta USA, ani hrdinských a solidárních činů patriotistických občanů.
Válka světů disponuje kvalitní scénářem, jenž ovšem zase nesmíme vynášet do nebes, vzhledem k vysoké kvalitě původní předlohy. Právě znalost Wellsova románu mě směřuje spíše k nižšímu hodnocení, než bych filmu jinak dal, přestože si jsem jistý, že se najde spousta recenzentů, kteří neznaje předlohu některé prvky nepochopí a film strhají. Koepp tedy při své scénáristické práci nevymyslel nic světoborně nového, zato velmi dobře převedl příběh do dnešní doby a šikovně se vyhnul některým problémům, které z toho vyplývaly. Krom zmíněného vyoutování moderních technologií také scénárista jednak nepatrně a nenásilně upgradoval mimozemské stroje a jednak docela dost upravil příchod mimozemšťanů na scénu. Byl to dobrý krok. Opravdu je těžké odhadnout reakci lidstva na přistání cizáků a „šlápnutí vedle" by filmu na autenticitě rozhodně nepřidalo.
Podobně jako v Minority Report nepotřebuje Spielberg sáhodlouhý čas, aby diváka dokázal napěchovat dávkou emocí a představit mu příběhové kulisy. První zjevení hrozivého Tripoda je děsivé, nečekané, plné napětí, nejistoty a bezmoci, ostatně tyto emoce zmítají celým filmem. Po brilantním nápadu s několika záběry přes hledáček videokamery se divák dočká prvního vyvražďování, které usadí do sedadel bez výjimky každého. Technicky i choreograficky dokonalé záběry běžíce Raye unikající smrticím paprskům, jenž boří domy a mění jeho spoluobčany v prach zaujmou celkovým originálním pojetím i důmyslnou „létající" kamerou, která nám ještě mnohokrát ve filmu dovolí sledovat děj od minimalistických až po velkoplošné pohledy bez jediného viditelného střihu.
V této scéně také Spielberg nejlépe vystihl paradox strašlivé zkázy, ovšem přeci jen zkázy v zanedbatelném měřítku. Když Ray konečně doběhne domů, jeho děti vůbec netuší, co se děje a z čeho je natolik vyděšený. Neznámo a strach z něj je mocným nástrojem pro práci s divákovou psychikou a Spielberg si to velmi dobře uvědomuje. Dále rád zahání své „hrdiny" do kouta, odkud není úniku. Nejvíce je tento prvek patrný v reminescenci na scénu s raptory v kuchyni z Jurského parku, kterou režisér bez možnosti výdechu servíruje takřka dvakrát za sebou a navíc doplňuje i prvek nesváru a nejednotnosti mezi lidmi.
Na známé momenty z původní knihy opravdu Válka světů není skoupá, některé jsou téměř původní (Ray se s dcerkou schová před šátrajícími mimozemskými chapadly do sklepa), jiné mírně upravené (v knize útočí mimozemšťané na převozy přes řeku, ve filmu vezmou útokem mořský trajekt). Na druhé straně, jisté populární knižní scény chybí – příkladem za všechny nechť je boj mimozemšťanů s válečnou lodí Thunderchild, ovšem je otázkou, jestli by zařazení této události nenarušilo povahu filmu. Ze známých postav se objeví Ogilvy, přičemž si z něj scénárista vzal jen jméno a aplikoval jej nevyrovnanému chlapíkovi, jehož charakter je analogií ke knižnímu vikářovi.
Způsob, jakým Spielberg děj odvypravuje je brilantní. Nádech apokalypsy vidíme lidem na očích, čeká nás i pár prostých, ale výborných a prudce emotivních záběrů, jakými jsou třeba řeka plná mrtvol, nebo projíždějící hořící vlak.
Postavy ve filmu jsou velmi psychologicky propracované a je vidět, že jim byla věnována vysoká pozornost. Labilní a trošku přemoudřelá Rachel je víc, než jen objektem divácké lítosti a křehoučkým dítětem, které musí být neustále ochraňováno. Její postřehy umocňují zážitek z filmu, mnohokrát také pokládá otázky na které je těžko odpovědět. Její paličatý dorostenec Robbie se zase mnohokrát chová hrdinštěji a patetičtěji, než jeho otec. Otázkou však zůstává, jestli i smysluplněji a rozumněji. Tohle vše by se samozřejmě neobešlo bez výtečných hereckých výkonů. V čele vévodí Tom Cruise jako Ray a takřka neuvěřitelně talentovaná jedenáctileta Dakota Fanningová v roli křehounké Rachel.
Způsob, jakým Spielberg děj odvypravuje je brilantní. Nádech apokalypsy vidíme lidem na očích, čeká nás i pár prostých, ale výborných a prudce emotivních záběrů, jakými jsou třeba řeka plná mrtvol, nebo projíždějící hořící vlak. Oscilace mezi davovými a komorními scénami s napjatými dialogy taktéž nemá větších chyb. A do toho všeho je zasazená pouze jediná velkolepá scéna, použitelná pro reklamní kampaň budící dojem těžce destruktivního katastrofického filmu. Jde o pár vteřin trvající záběr rozpadající se silnice a mostu z něhož padají kamiony, který trvá asi 20 vteřin, ale objevuje se ve všech trailerech.
Původně rozjuchané tempo filmu se postupem času zklidní a naplňuje postavy na plátně i diváky jakýmsi zvláštním pocitem smíření se s nepěkným osudem. Pak jsou ovšem všichni opět dalším postupem mimozemšťanů vyděšeni a takříkajíc dojde na lámání chleba. Ray náhle zahazuje nálepku opatrné tatíka jeho činy dovedou šokovat. Poté následuje i zlom v chování lidí, doposud zobrazovaných jako nejednotný dav, kde si každý hledí jen své vlastní záchrany. Ovšem ve sběrné kóji jednoho z Tripodů už nikdo nemůže o nic přijít a tak se malá skupinka lidí přeci jen konečně semkne a tak dosáhne i zničení mimozemského stroje.


A nakonec si pro nás Spielberg nechává zlom nejradikálnější, největší a nejzásadnější. V posledních deseti minutách se pod celým filmem zvrtne pilíř absolutní beznaděje a lidstvo se probouzí do nového, mimozemšťanů prostého světa. Právě závěr filmu je ohromně fascinující, nečekaný a přitom dost neuspokojivý. Ano, lidé přežili, ovšem nebylo to jejich zásluhou. Mocné a nabubřelé lidské pokolení zkrátka invazi mnohem mocnějších a nabubřelejších mimozemšťanů nezvládlo, přesto se však nedočkalo úplného vyhlazení. Konec filmu je logický, brilantní, osazen jednoduchou, ale silnou pointou, ovšem asi právě tuto část Války světů mnohý divák nerozdýchá.
Výtkou je však, že na hlavní pointu filmu je kladen velmi malý důraz. Filmaři především zapoměli zmínit důvody, které mimozemšťany vedly k vyhlazení lidstva, pro diváky neznalé předlohy to může celou Válku svět dost srážet. Trochu spekulativním shledávám i způsob, jakým mezáci na Zemi zaútočili a jak se na celou akci připravovali, ale nejde o nic zásadního. V několika momentech jsem se ovšem nedokázal zbavit pocitu, že citlivějším přístupem v Wellsově knize by se dalo vytěžit mnohem víc, několik ústupků možná Spielberg provedl v rámci příznivějšího ratingu, ale bylo to zbytečné, neboť malým dětem se stejně Válka světů líbit nebude.
Válka světů nakonec není letním komerčně nadupaným blockbusterem, jaký všichni očekávali. Netvrdím, že jde o artový film, ale do klasického mainstreamového popcornu má snímek také daleko. Osobně Válce světů vytýkám, malý důraz na původní Wellsovy myšlenky, průměrný divák však bude minimálně zaskočen neefektním a nedestruktivním vyzněním celého filmu a také koncem, jenž popírá typické klišé filmového vyprávění.
Verdikt: Nová Válka světů není takový trhák, jak mnozí čekali, ale to je spíše dobře. Většina potenciálu filmu bohužel vyplývá již z původní předlohy a snímek nesková Hollywoodský původ. Přesto se jedná o jedno z nejlepších Spielbergových děl.
 

Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS!